Tady píšu jen pár úryvků z mé budoucí knížky... už teď vám žíkám že se máte na co těšit ;)
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb

 

 

klikněte na:

 

Chat

 

 


 

Dobrodružství nečeká....

 
 

Hydrandelen - Nepatrná legenda

Hydrandelen - Nepatrná Legenda


Kapitola první


Kdysi dávno v Kalimdoru...v oblasti jménem Mulgore..

Se narodil malý Tauren. Rodiče byli na mládě pyšní a dali mu jméno Hydra podle bájného tříhlavého vodního tvora. Netrvalo dlouho a z mláděte vyrostl statný býk. Když mu rohy vyrostly do plné velikosti, musel se rozhodnout jáké si zvolí povolání. Nikdy nebyl na přímé boje a měl rád přírodu..Začal se trénovat jako Druid a jeho rodičům se to moc nezamlouvalo..mysleli si, že jejich syn bude statným válečníkem...Ténkrát, ale ještě nic nevěděli...


O pár roků později se setkal s náčelníkem, aby vzdal hold Hordě a stal se jejím válečníkem..Hydra, ale nechtěl bojovat. Stal se sice členem Hordy ale nebyl jejím válečníkem... Naštvaný náčelník Hydru vyhnal a ten se musel uživit sám v přírodě. Díky svému druidskému umění

komunikoval se zvěří a ta mu donášela potravu..nechtěl totiž zranit nic živého. Tak dlouho se toulal a plavil na lodi kterou sám postavil až se dostal do země magických lesů vznešených elfů..Toulal se po tomto kraji a nevycházel z údivu. Došel až k elfskému městu jménem Silvermoon a tam ho našli stráže jak tvrdě spí opřený o strom. Když se Hydra probudil zjistil, že leží na hodně pohodlné posteli a cítí se nesmírně silný. Vztal tedy a rozhlédl se. Byl v oranžově vymalovaném pokoji a venku svítilo nádherným oknem slunce. Vyšel ven a protáhl se. Před ním stál Vznešený elf. Hydra ještě nikdy žádného neviděl a tak poklekl. Elf se zasmál a řekl, že prospal asi pět dní. Hydra se zastyděl a omluvil se, že je jim na obtíž. Elf se začal smát ještě jednou a řekl, že jim vůbec není na obtíž, ale že hrozně páchne. Kdyby neměl Hydra srst tak by se začervenal..Elf mu však řekl, že jejich vládce Lor´themar s tím něco udělá. Hydra se oblékl do čistého Bílého oblečení a následoval elfa. Po cestě se navzájem seznámili a elf mu řekl, že se jmenuje Telmar a je velitelem stráže u brány.

Hydra mu povyprávěl co prožil a přitom se díval na zlatobílé věže kolem sebe. Prošli kolem velké fontány a objevila se před nimi velká zlatá citadela. Vešli dovnitř a k Hydrově překvapení je šel přivítat sám Lor´themar Theron. Vyslechl Hydrův příběh a soudil co udělat. Poté se ho zeptal jestli má rád elfy a jejich zem. Hydra si povzdechl a řekl, že by tu chtěl žít na pořád. Lor´themar se postavil před Hydru a zadíval se mu do očí.."Druide běž do vzdálené země Northrend a tam se pořádně vytrénuj. Až dosáhneš nejlepšího kouzla tak se ke mě vrať.Hydra řekl, že pro něj udělá cokoli a druhý den za úsvitu odešel.


Prošel kouzelným lesem a u pobřeží uviděl svou malou loďku. Plul a plul...byla mu čím dál větší zima. V dálce se rýsovaly

hory. Proplul kolem velkého ledovce a narazil na břeh. Šel po cestě nahoru a přímo před ním stálo město. Ne ledajaké, ale byla to Warsong Hold. Obrovské železné město, jejímž vládcem byla Garrosh Hellscrem. Vstoupil velkou bránou a ocitl se ve městě. Orkové kolem se po Hydrovi otáčeli a on si připadal hrozně velký. Šel a šel až došel ke kovářské peci. U pece stál do ruda zbarvený ork, kterému se po bocích houpaly dvě blízkavé sekery. "Lok´thar Druide! " přivítal ho Garrosh sám osobně. "Lok´thar" řekl překvapený Tauren. Hydra mu pověděl o všem co se stalo a Garrosh se zamyslel: " Pomohl bych ti trénovat, ale já mám málo času..za to je tu někdo kdo by to dokázal...Zavolejte mého hosta! " Na zavolání odběhl ork a když se vrátil vedl sebou Garroshova hosta. Hydra otevřel ústa a poklekl. Přímo před ním stál jeho starý učitel Hamuul Runetotem. " Jsem poctěn

mistře." řekl Hydra. " Ne, to já Hydro. Můj nejlepší žáku." odpověděl Hamuul. Hydra se zarazil: "Ale mistře já přece nemůžu být váš nejlepší žák!" Hamuul se pousmál: " Jako jediný Tauren kterého znám si přemohl svou touhu po boji a nikdy ses nedotkl ničeho živého. To je to čeho si na tobě cením Hydro." Garrosh mezitím odešel. Hydra se zeptal kdy budou trénovat, protože nezná jediné kouzlo. Hamuul mu řekl, že klidně hned jestli mu to nevadí. Hydra horlivě přikývl.


Po vydatném jídle se vydali na pobřeží. Tam mezi stromy.

Hamuul se ho zeptal čím by chtěl začít. Hydra se zamyslel a řekl, že první by se chtěl naučit nějakou formu. Runetotem se postavil před Hydru a pozvedl ruce. Něco zamumlal a v zelené záři se před Hydrou objevil velký šedý medvěd. Hamuul se proměnil zpět a vysvětlil Hydrovi jak na to. Hydra se zamyslel a potom zvedl ruce. Hamuulovi se údivem otevřela ústa. Před ním se zvedl obrovský medvěd zlaté barvy. "Ještě nikdy jsem zlatého neviděl. Říká se, že zlatí jsou jen velcí hrdinové" řekl Runetotem uctivě. Medvěd se změnil v udiveného Taurena: "Jak bych já mohl..." Hydru vyrušila ohlušující rána.



Kapitola druhá


Přímo vedle nich do stromů něco spadlo a udělalo to obrovský kráter. Hamuul se šel podívat co to je a Hydra mu byl v patách. U kráteru se taureni zastavili a s hrůzou se podívali na pomalu se zvětšujícího pekelníka. Démon se s příšernou velikostí zvedl a zařval. Hydra se přikrčil a vykřikl: " Ti už ale dávno z nebe nepadají...kde se tu vzal? " Hamuul se zamyslel a potom zakroutil hlavou: " Jsou to zlé časy..dnes už je možné vše." S těmito slovy se napřímil a zavřel oči. Pozvedl svoji hůl a mával s ní ve vzduchu z prava doleva, pomalu a plynule. Hůl začala svítit a zem se pohnula třesem. Pekelník se napřáhl k úderu, ale v tom ho obmotaly ze všech stran kořeny a začali ho drtit. Démon zařval a kořeny zapraštěly. S velkým hlukem se rozrhly a kousky létaly vzduchem. Hamuul se zarazil a otevřel oči právě včas aby viděl že do něho Pekelník chce praštit. Už dopadala pěst....vtom se najdnou před Hamuulem objevil Hydra a Démon místo Runetotema praštil Hydru takovou silou až Tauren vyletěl do vzduchu a narazil do stěny blízké věže. K Hamuulově úleku se Hydra pohnul a dopadl pevnýma nohama na zem. Jeho učedník měl zavřené oči a vůbec se nehýbal. Klečel však v předklonu a mumlal si něco pro sebe. Pekelník byl zmaten, že jeho útok přežil a jen stál za Hamuulem a nechápavě se díval. Najednou Hydra vztal a zvedl víčka. Z očí mu vyrazil zelený plamen a pozvedl ruce. Nad Démonem se začali tvořit černé mraky. Z nich šlehl blesk a Pekelník se s Vystrašeným výrazem rozsypal. Hydra padl omráčený námahou k zemi a plamen v jeho očích pohasl.


Když se Hydra probral, hrozně ho bolela hlava a viděl rozmazaně. Posadil se a promnul si oči. Protáhl se a rozhlédl se kolem sebe. Byl ve svém pokoji ve Warsong Hold. U jeho postele seděli Garrosh s Hamuulem a byli źabráni v horlivé debatě. " Jak dlouho jsem spal? " zeptal se Hydra. Hamuul se otočil a usmál se: "Hydro! Jsem rád že už jsi vzhůru. Prospal jsi tři dny a po tvém výkonu je to ještě málo." Hydra se zarazil: "Po kakém výkonu mistře? " Ty si nic nepamatuješ? " zeptal se Hamuul vylekaně. "Od toho co jsem narazil do zdi ne mistře. " řekl Hydra " Podivné...velice podivné" Poškrabal se Hamuul na hlavě. " Byl jsem svědkem jistého záchvatu, který měl kdysi Druid jménem Malfurion Stormrage. Hydro...z tebe jednou bude bojovník na kterého bude Azeroth nemálo pyšný!" Hydra

zavrtěl hlavou: " Já nechci bojovat...nechci bojovat." a usnul.

Kapitola třetí


"Au!" zařval Hydra, když se skácel pod Garroshovým úderem. " To už stačí." řekl Hamuul. Hydra se zvedl. Za poslední týden byl vytrénovaný víc než za celý svůj život. " Pojď...uděláme si výlet.Vezmi si s sebou svoji hůl a potřebné bylinky." Hamuul položil ruku na Hydrovo rameno.

Už po několikáte si udělali výlet do přírody a mistr vždy učně naučil nové kouzlo. Hydra už věděl jak se vyléčit, jak vyléčit někoho jiného, jak oživit určitý strom a jak někoho svázat kořeny. Hamuul se zastavil. Chvíli naslouchal a potom se otočil na Hydru."Dnes tě naučím jak používat svůj Hněv . Je to nejzákladnější kouzlo každého druida. Hněv je přírodní energie z tvého těla spojená pocity. Když je druid naštvaný působí Hněv intenzivněji. Předvedu ti tedy, jak na to." Hamuul se postavil do útočné pozice. Jednu ruku dal před sebe a druhou za sebe. Na obou se mu začaly tvořit zelené elektrické koule. " Pamatuj si že musí být stejně velké. V levé ruce sbíráš přírodní energii a v pravé své pocity. Když usoudíš, že jsou dost velké spojíš ruce." na posledním slově Hamuul ruce spojil a dvě koule se spojily. Vytvořily jednu velkou a ta vystřelila jako blesk na strom vedle nich. Prorazila ho a vytvořila v něm otvor. Za stromem se rozplynula. "Měl jsem kladné pocity, proto koule nevydržela tak dlouho.

Teď to zkus ty." Hydra napodobil svého mistra a stoupl si do útočné pozice. Soustředil se na to,aby byl co nejvíce naštvaný. Vzpoměl si na to jaký měl strach když viděl svého mistra ve velkém nebezpečí před pekelníkem. Ten strach... vypavoval si ho dokonale...a pak se to stalo. Hydrovi vyšlehl zelený plamen z očí a na rukách se mu vytvořily obrovské koule hněvu. Instinktivně se zaměřil na skálu před sebou a spojil ruce.

Udělal hněv tak mocný že to v kameni vytvořilo velký kráter. Neskácel se k zemi jako minule, ale jen tam stál ohromený svým dílem. Hamuul k němu přistoupil a opatrně se dotkl jeho ramene. Hydra sebou škubl a otočil hlavu. V očích mu stále plál zelený plamen. „ Jsi v pořádku?" opatrně se zeptal mistr. „Samozdřejmě.. jste spokojen s mím výsledkem?" odpověděl Hydra. Hamuul se zatvářil udiveně: „S tvým hněvěm jsem nadmíru spokojen, ale.. proč ti proboha hoří oči?" „Cože?" vylekal se Hydra a sáhl po nich. V momentě kdy se jich dotkl mu zelený oheň přeskočil na ruce. Celého ho začal obalovat. Vznesl se do vzduchu ozářen zeleným světlem. Potom spadl k zemi a byl oblečen do zářivě zelené zbroje.Hamuul k němu přistoupil, opatrně ho sebral ze země a nesl zpět do železného města.


pokračování příště...


Wallpapery na tento příběh najdete na: http://adamwp.rajce.idnes.cz/World_of_Hydrandelen/